Z historie antikoncepce

Přirozenou metodou regulace počtu mláďat v tlupě lovců-sběračů v době kamenné bylo kojení.

Ve starověku ženy kojení omezily a současně poznaly souvislost mezi pohlavním stykem a graviditou. Objevily se první primitivní metody ochrany před otěhotněním (pesary, přerušovaná soulož, vykuřování pochvy, zaříkávání).

Na počátku moderního přístupu k antikoncepci stojí německý lékař W. Mensinga, který v polovině 19. století jako první pochopil, že pokud těhotenství ženu ohrožuje, nestačí ji nabádat, že nesmí otěhotnět, je třeba jí něco nabídnout. Mensinga vytvořil a zpopularizoval pesar.

V první polovině 20. století se rozvoji a propagaci antikoncepce věnovaly speciální antikoncepční poradny, první založila v Anglii M. Stopesová (1921). První takovou poradnu v ČSR vedla od 30. let MUDr. B. Slámová v Praze.

Bouřlivý rozvoj metod ochrany před otěhotněním se datuje od začátku 60. let, kdy přišly na trh první kombinované antikoncepční pilulky (Enovid v USA v roce 1959), objevila se plastová nitroděložní tělíska a první přípravky gestagenní antikoncepce.